Kasematy Josefov

26. května 2008 v 17:02 |  Daily news
Awojky ^^
Dneska byl celkem v poho den. Díky maturitám bude tenhle týden takový odhlehčený. Například dnes jsme se třídou jako správní "rodáci" navštívili Josefovksé Kasematy (podzemí). Byl to celkem slušný malý výlet. Užili si ho hlavně kluci, kteří se zřejmě pořádně vyblbli např. hráli fotbal (oh, jak nudné), ječeli v podzemí, sfoukávali nám svíčky (jo takové prahobyčejné svíčky a my si jima svítila v katakombách) a bůh ví co ještě. Tenhle dostačující výlet zahrnující cca. 3 km chůzě pěšky byl rozdělen na několik dalších podčástí.
Část první- návštěva vojenského muzea (Riegrovo nám.)
Po rozdělení naší a mladší trídy jsme se vydali do vojenského muzea (díky bohu jsem byla se skupinou našich kluků + mé 4 kamarádky a nemusela jsem tvrdnout sama ve skupině s prťatama a zároveň lidma o které se navíc nezajímám. Navíc jsme dostali docela hezkýho průvodce.. mlčím). Došli jsme až před zmiňované muzeum, kde jsme si vyslechli jak se zde máme chovat, jako bych to já jako návštěvnice různých muzeí nevěděla. Vyšli jsme do prvního patra a zde započínalal naše prohlídka. Ve vytrínách jsme shlédli různé vykopané, darované nebo nalezené věci z období 1. až 2. sv. válka (Josefov je pevnostní město později jmenováno městskou památkovou rezervací). Měli zde také hlínu a popel z různých významných měst (Terezín, Josefov atd. ). Dále se zde nacházeli originály!!!! uniforem různých vzácných lidí. Byla tu rekostrukce koncentračního tábora terezín (kluci se smáli jako blázni a tak následovala přednáška jaké to tam bylo, jak to tam chodilo a nakonec že si to nedovedou představit pozn. v terezíně jsem byla, sice né vevnitř, ale jen co jsme tam přijeli a měli jsme možnost vidět aspoň něco z venku, okamžitě se mě zvedl žaludek a řekla sem: tak tam nejdu!! Nechtěla jsem chodit po zemi kde ještě před lety chodili vojáci a dohlíželi an vězně. Možná jsem tak zachovala trochu úcty). Dále jsme měli možnost shlédnout nádobí, zbraně, knížky, metály atd. které se postupem času nalézají. Tímto zkončila prohlídka vojenského muzea a následovala prohlídka Josefovské Radnice.
Tenhle článek je velmi dlouhý, mám spousty zážitků a tudíž to respektujte!!

Část druhá - návštěva Josefovské radnice (vedle městské pošty)
Zde nás přivítala nějaká paní, která o sobě tvrdila že je Marie Tereie??!! A nějaké její dvě neteře, dcery?? Takové detaily si nepamatuji. O této prohlídce se ani tolik nerozepíši, neboť trvala velmi krátce a nic zajímavého jsem neviděla. Snad jen stojí za zmínku pár fotografií, originál bible z roku?? , oblečení důstojníků, generálů a vojáků, předměty zhotoveny ruskými zajatci, nějaké cennější nálezy než byli ve vojenském muzeu a bisty. Prohlídka byla vtěsnána do cca. 5 místností a celkově mě nijak nenatchla. Opět jsem v duši nadávala klukům, že se opravdu neumějí chovat. Aby psali do návštěvní knihy jimi vymyslená jména a potom je zase škrtali mě připadá poněkud hloupé. Také jsem se chtěla podepsat, ale už ani nezbyl ča sněco takového uskutečnit. Možná jsem si četla seznam obětí padlích ve válkách, ale jak jsem již napsala- nic zajímavého. Snad jen taková perlička nakonec- ta průvodce co nás provázela na radnici vůbec neuměla mluvit..samé hmm.. eeehhh , bylo to divné, když se na něco takového dala mohla se aspoň naučit trochu mluvit a také si měla vycvičit paměť a neměla se tolik zasekávat. Další prohlídka za náma a teď jsem šli na ravelin.
Část třetí- návštěva ravelinu ( za firmou, která vyrábí chemické prostředky)
O ravelinu vám psát nebudu skoro nic. Možná tak pár řádků, ale zde jsme skoro nic nedělali, měli jsme volný program. Hned jak jsme tam přišli, museli jsem absolvovat ještě jednu prohlídku a to muzea těch větších věcí jako např. cihly, náh. kameny, vozy, sáňky a jednou velkou věcí (pro mě dosti zajímavou) byl kanón. Průvodce nám vysvětloval jak se tam ukládal střelný prach, jak se to utěsňovalo, zapalovalo, čistilo. Dále nám řekl kolik taková jedna cihla váží (cca. 9kg) . Tato prohlídka byla celkem nudná, mám raději prohlídky kde je více zajímavých věcí, kde si mohu prohlédnout všechny detaily. Dále následuje velmi zajímavá podívaná, mohla bych taktéž říci - stezka odvahy.
Stezka odvahy do hlouby podzemí
Nejprve jsme chtěli jít po dvojcích, překvapením bylo, že když jsme dorazili na místo, řekli nám , že půjdeme po jednom s cc. 2 minutovými rozestupy. Plánovali jsme s kamarádkami, že na sebe někde počkáme ale pozdější zděšení bylo hloupé,chodba nikde neměla žádný roh, kde bych se ukryla a čekala na dalšího. Navíc uvnitř byli ještě nějací lidé, ktaří kontrolovali směr naší "výpravy"- nedalo se to. Za každým rohem někdo číhala bafal, hýkali na nás a my jsme křičeli (to jsme už byly všechny). Měla to být cesta za pokladem, ale dřívější skupiny nám ten poklad sebrali, takže jsme tam šli zbytečně. Aspoň nějaký ten záčitek. Asi uprostřed cesty když jsme se vraceli zpátky ven nám někdo sfoukl svíčky, takže jsme vlastně nic neviděli. Jedna pozitivní zpráva : přežili jsme to!! Asi v 11 hodin jsem se odebrali k tomu hlavnímu celého výletu dlouhoočekávaným podzemním chodbám.
Část čtvrtá a poslední- kasematy Josefov (nadpis celého článku)
Začátkem již poslední části prohlídky byla rekonstrukce dobového střílení z kanónu (děla). Zacpávala jsem si statečně uši a následně mě hrozně bolely. To byl ale začátek. Říkala jsem si, že takhle ošklivý začátek nám připravit nemuseli. Odebrali jsme se tedy do samého centra Josefova. Tentokrát jsme dostali svíčku do dvojice a šlo se. Kluci staršně křičeli, takže ze samého výlkadu nemám skoro nic. Pamatuji si jen Chodby naslouchazí, vyhazovací, minové chodbya potom takzvané galerie a kufry. Bylo to skvělé. Kousek jsme šli také sami bez průvodce, musím vám říci, že cestu jsem znala i bez jeho popisu. Pod nohama nám vedli trativodné kanálky do hloubky 50 cm. Nejprve jsem šla první, protože mě nemůže nějaká spleť chodeb vystrašit a navíc jsem si popis cesty perfektně pamatovala.Klukům se to zřejmě nelíbilo a tak se předehnali předemě a já šla skoro poslední. Nevadilo mi to, aspoň jsem si mohla tu procházku pořádně užít a to bylo účelem celého výletu ne? užít si to pořádně. Nakonec jsme se šťastně shledali s průvodcem a šli jsme dále. Po malém kouksui cesty jsme měli zhasnout své svíčky a jít kousek po tmě. Kamarádka svítila mobilem a tak jsme perfektně viděli na cestu. i když to byl malý podvod, určitě jsem nestála o to zakopnout někde a umazat se o bahno, které bylo pod nohama.
Zajímavosti :
  • Vojáky vybírali poze ve výšce 170 cm a méně, neboť chodby nedjou postaveny pro vysoké postavy. Pruští vojáci nosili na hlavách čepice, které nesměli sundat a tak se v podzemních chodbách pohybovali skrčeně a tudíž pomalu a vojáci, kteří chránili pod. chodby ej mohli snadněji zlikvidovat.
  • Při výstavbě pevnosti podali lidé stížnost, že nějaký stavitel shromažďuje plány penosti a následně je chce dát nepříteli. Byl potrestán provazem. Myslím si že průvodčí říkal že ho nechali vyset asi 14 dní pro výstrahu ostatním a poté byl odříznut a dodnes se neví kde je pohřben. Některé prameny udávají, že byl vhozen do rozestavených chodeb a následně zastaven. je tedy možné, že jsem se při prohlídce pohybovali v okolí jeho hrobu aniž bychom to věděli.
  • Jedna cihla vážící 9 kg byla v nouzových situacích podávána lidmi od vzdálených cihelen (2,5 km). Udělalo se to tak, že se vytvořil zástup lidí a ty si jednotlivé cihly podávali mezi sebou. Pracvalo se 7 dní v týdnu 12 hodin denně.
Z podzemních chodeb jsme ven dorazili v pořádku a nezbývalo nic jiného nežli se rozloučit s krásným výletem a jít domů.
Ještě jsme navštívili výstavu soch a kasármy. Zde ale nic nebylo, strávili jsme zde pouze 10 min, protože kluci už chtěli domů tak jak to bylo na lístečku (stejně tam nic takového nebylo) a tak jsme opravdu šli.
Z tohoto krásného výletu sem si odnesla nádherný korálkoý náramek a spousty, spousty zážitků.
Fotky dodám do příštího článku. Omlouvám se za rozsah, ale tak skvělé pocity azážitky jsem si rozhodně musela někde zveřejnit a vypsat se z nich.
PS: Neručím za to, že text je napsán bez pravopisných chyb. Psala jse ho cca. 1,5 hodiny a už ho nechci opravovat. Respektujte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slimítos Slimítos | 26. května 2008 v 19:31 | Reagovat

Ahojí Šnečíku, ten článek je dokonalej a to myslim do slova a do pismene. pa pa

2 Dája Dája | 26. května 2008 v 19:46 | Reagovat

Byl to fakt supr výlet, jen si zapoměla na klíště!!

3 Slimítos Slimítos | 26. května 2008 v 19:49 | Reagovat

To jo no..to byl nejvetší výtlem celýho výletu...

4 Dája Dája | 26. května 2008 v 19:50 | Reagovat

tjn

5 Poggo Poggo | Web | 29. května 2008 v 10:16 | Reagovat

Čauky Šnečku, máš super bloček akorát si zapoměla na náramek :) snad příště Poggo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama